Láská je krásný cit, ale tak křehká mů?e být, i kdy? nemu?u tě mít, tak sna?ím se jí nerozbít.

Tak blízko a přeci tak daleko je

v?ude a přeci nikde le?í dlaně tvé

jak rů?e dvě snové rozkvetlé

záříc slunce v denním světle

planou jak paprsky slunečnice letmě

hladí vlasy jemně a projí?díc ně?ně

visí nitě tvé vlasy bezedné

jak dvě perly pod stébly krásy

hluboké oči jasné a nádherně zelené

skrývajíc podstatu du?e tvé

anděl s bo?kou podstatou

skryl se tygr v ní samotnou

osudem vlečka protkaná

dva příběhy dvě du?e

jako by setkat neměli se tu?e

v cestě ?ivotem klacky pě?ina posetá

osud leč je silný nepřítel

ale úděl člověka aby sdílel

chvíle společné nech? nastanou

u? toho bylo dost

tygr a drak teď povstanou.

Mo?ná si myslíte, ?e to má ka?dý tě?ko. Někdo si myslí o sobě, ?e je to nejtě??í ?ivot co má, ale někdy si říkám, ?e kdyby ostatní věděli pravdu o mě, tak si asi řeknou, ?e to co pro?ivaj oni je nic. No ale kdo ví stejně nic říkat nechci, co kdybych si tim udělal nepřátele nebo se semnou nějací přátelé přestali bavit... je toho o mě hodně pravdy, kterou nikdo neví a mo?ná jí jednou sem napí?u nebo někomu řeknu, ale ka?dopádně ka?dej si myslí, jak je ?ivot lehkej. To já nemám kde bydlet s prací problémy. Chci trochu vidělat v krematori a seznat s pár lidma třeba byt, abych nemusel přespavat u kámo?e. Mít dost peněz by? jen na jídlo ... no holt je to tě?ký ... a to se chcu jít je?tě doučit kuchaře nebo na hotelovku na čí?níka prostě, aby ze mě třeba jednou byl dobrej kuchař. Vařit umim to jo zrovna sem dopekl bábovku a zachvíli přijde sestřenka a teta obě Danky. A sestřenka s přítelem, respektive on je veze. A tak jinak celkem poklidní večer není s kym jít ven asi vemu cigára a pujdu se prijít na hřbitov pokud tu nějaký koupim. Vstaval sem dneska ve 12 hodin a to sem na tu hodinu měl domluvenou schuzku. Trochu sem se zpozdil a nevim jestli tam nepři?la nebo ode?la. Pohral jsem si se vzhledem teď u? to vypadá celkem líp víc se mi to líbí. =o) ... pro dne?ek zatim v?e Ave.

Ka?dý neodvratně stárneme. Toto je příběh, který se skutečně stal. Nevypráví o ?ádné fiktivní zemi ani o vymy?lených příhodách nebo o něčem co se nestalo. I kdy? některé věci co se v něm vypráví se skutečně nestali, ale to u? ej součástí děje. Aby člověk pochopil musí přečíst. Tento spis se nezajima o fyzicke vlastnosti ale dobrani samotneho fyzicna zde nehraje roli. Jde zde hralvne o duchovno ?ivnotního příběhu, který se stal.

Ja si o tobe myslim, ze ses velice fajn....opravdu..., ale jelikoz o tobe toho vim doted velice malo, tak to je tezky.....ale tay se mi libis.... naky veci, co uz o me ted vis, vlastne vi strasne malo lidi, coz znamena, ze ti verim, ale taky proto ze ses fakt dobre kamos, teda jestli to tak musu rict...... libis se mi... a to opravdu.... neni moc kluku, co dokazou poslouchat holku..... ale ty? Si bezva.... Ochotnej, milej, dokazes povzbudit.... fajn.... co vic si prat? :o)) (whow, to je sloh:o))

Toto o mě jednou napsala jedna moje kamarádka ani né tak moc dobrá, ?e bysme se vídali ka?dý den, ale ani tak ?patná, ?e bysme se moc nebavily. jednodu?e řečeno je to holka s kterou se tak trochu známe.



V?e začalo jednoho dne a? u? bylo nádherně a svítilo slunce jeho? paprsky se prodíra nespočtem budov v tomto údolí nebo pokud padal dé?t na listy stromů a přehlu?oval tak ruch města. I kdy? na vět?ině okolních stráních byli hlavně jehličnaté smrky a borovice. Jedno je jasné událo se to v ten den 13 dubna 1988 ten den jsem poprvé spatřil světlo světa. I kdy? to nemuho říct s určitou pravděpodobností jeliko? sám si na tento den nezvpomínám vlastně asi jako nikdo na svuj vlastní vstup na tento svět. Mohl jsem poprvé uvidět světlo ?árovky sálu, ale jedno vím jistě byla tam se mnou moje matka, která a? u? chtěl nebo ne mě přivedla na tento svět. No neměl bych tu mluvit jen o sobě, ale k samotné podstatě se doberu časem jde hlavně o to pochopit celý příběh samotná podstat bez v?ech okolností není moc jasná.

Jak u? bylo řečeno to město kde jsem se narodil bylo v malebném údolí západních čech krásná zeme v srdci evropy, ale nezabíhejme do detailů. Ka?dý si asi na své dětství vzpomíná jinak. Pro někoho to bylo ty nejkrásné chvíle, ale pro někoho dny plné utrpení a mo?ná pro někoho ty krásné dětské chvíle nebyli úplně v?dy. Býval jsem celkme obyčejný syn své matky a vnuk učitelky první třídy v místní základní ?kole. Bylo to obyčejné skoro horské město. Paneláky a spousty přírody, lesů, kopců a zahrádek, kterou měl skoro ka?dý majitel bytu, tak i jako gará?. Ná? panelák nebyl nic moc. Co si mohu pamatovat barva byla vybledlá červené střídala ?edivou a spáry mezi panely byli černé. Na konci města stáli dva nověj?í paneláky, taky proto se jim říkalo nový¨, ?e jak jinak. Na druhém konci města nebo spí? hlavní ulice, která tvořila srdce města nebo spí? byla jeho míchou tělem i mozkem no na konci této ulice bylo zdravotní středisko. Doktorka tam mo?ná slou?í je?tě dnes.

Ale jedno si pamtuju jistě měla krátké vlasy tenké a zkroucené vlnily se jí na hlavně nebo spí? kroutily do chomáčků připomínající mraky a obličej men?í kulatý. Ke v?em se chovala fajn. Pod kopcem za doktorkou byla kotelna, která slou?ila pro vytápění bytů v celém měste, ale časem jí vystřídali plynové kotelny u ka?dého paneláku a při?li tím, tak v?ichni o práci, kterou mívali v zime. Podle mého názoru to jen vystifuje fakt, ?e technika pokrok pomáhají nezaměstnosti. zatím jsem neřekl ?ádnou historku ani nic jiného, ale je důle?ité znát okolí a v?e ostatní dřív ne? se začně odvíjet vlastní děj. Mo?ná teď trochu přeskočím, ale kde je psáno, ?e v?e musí být chronologicky. Nejbarvitěj?í věc co si pamtuju se mi stala ve 13 roku mého ?ivota. Zrovna si muj otec na?el novou přítelkyni se dvěma dcerama, tak?e sem měl rázem dvě skoro nevlastní sestry, ale kvuli tomu jsme se přestěhovali do baráčku necelých 30 kilometrů od mého mateřského města ve, kterém se tento příběh nebo spí?e historie odehrává vět?inou.

nebudu dál prohlu?ovat. Bylo to myslím na podzim, kdy jsem se svým kamarádem davidem plánoval v?elijaké různé akce. Nejříve jsem zkou?eli upravit něco na počítači, pak zase ruzne dobrodru?stvi v lese. Ale nakonec to dospelo do bodu kdy jsme se rozhodli vloupat do místní ?kolky. Byl to spí?e více davidův nápad, ale nechci svádět vinu na ostatní v?dy jsem se nechal dost snadno ovlivnit, ale málo kdy jsem byl bez vini. I kdy? doka?te, ?e ste neviní, kdy? si ostatní myslí opak. David si připravil vestu, takovou tu vojenskou s maskačema, kterou chtěl v té době ka?dý, proto?e maskáče byli v módě. Dostat se tam nebyl problém. Men?í procházka v noci za městem a pak dírou v plotě. Ale poprvé jsem nechtěl, tak jsme jen plánovali. Dokonce jsme vylezli na střechu s zkou?eli sme to otevřít. Vím toho ohndě o otevirani, ale na?těsti se nám to nepodařilo, tak jsme to vzdali. Spí?e jsem davida ukecal, aby jsem ?li domu třeba pařit hryn a kompy. Ale co tomu odsud nechtěl,

kdy? jsem pří?tí víkedn nebo to bylo mo?ná za měsíc přijel do města, tak davida ten nápad pořád nepře?el a chtěl se tam nějak dostat. Tak sem mu jen chtěl dokázat, ?e se tam nedostaneme. No a jak u? tomu, tak bejvá vydali jsme se na cestu. Nejdříve jsem se stavily u jeho sestry v bytě. S tím, ?e pohlídáme jejího syna nebo měla víc dětí. Tě?ko říct podle mě to bylo, tak trochu coura. Ka?dopádně hezká, ale pořád trochu stará. Večer sme hráli na počítači nějaké hry. Pořád i po letech jsi to stálke pamatuju. I kdy? nevím co jsme hráli mo?ná nějaké stíhačky Tomket nebo tak nějak. Vím ?e tam david donesl černobílí monitor a jeden reprák od počítače. No ostatně byl jsem to já kdo ho za rok naučil skoro v?e o počítačích mo?ná kdyby mě neznal tak se dneska věnuje nějaký zemědělský činosti nebo v ?em to jeho otec podniká.

Nekdy kolem půlnoci bylo rozhodnuto půjdem, i kdy? jsem byl zásadně proti. Podstavit se svým přátelům je hor?í ne? svým nepřátelům, ale jak u? sem podotkl nechal sem se dycky moc snadno do v?eho uvrtat. Tak jsme obcházeli ?kolku zkou?eli v?echno mo?né, ale nikde se nic neotevřelo. U? sme to vzdávali, tak david chtěl je?tě chvilku ?e si zapálí cigáro. Fajn tak jsem se opřel o cigáro ne? odtud odejdeme, ale co se nestalo okono se otevřelo. Někdo ho zřejmě ?patně zavřel. Já řekl jen simsalabim, jak to říkávali kouzelnící. No a pak to ?lo ráz na ráz. Otevřeli jsme ventilačkou velké okno a vlezli nebo spí?e vloupali se dovnitř. Aspoň tam bylo teplo. No doká?ete si představit, kdy? se dva pubertáci ocitnou ve svém světě bez pravidel a v?eho ostatníno no prostě jsem si dělali co jsme chtěli.

Zezačátku byla námi okupovaná jen první místnost kde toho moc nebylo, ale jak u? si, tak člověk na malých městech pamtuju moc věcí se tu nemění a kdy? tak jen málo kdy a jen jednou za čas. Zkusil jsem ?těstí a na?el sem klíč hned v první kapse zavě?ených u dvěří, tak se odkládali různé věci a vytáhl jsem klíč. Byl samozřejmě od dvěří, které pustily do chladné prosklené haly né moc vysoké asi dva a půl metru. A ?iroké něco málo kolem tří. V prostřed této haly na ceste k dal?í budově bylo dva schůdky. Podlaha byla místy kamená nebo spí?e betonové schgody tvořily ten dojem a v?ude byli dla?dičky. Kalené neprůhledná skla nám znemo?ňovali pohled ven, ale ten byl zbytečný kdy? v?ude byla tma. Dokonce jsme v ?uplíku někde kdesi na?li baterky, tak?e jsme nebyli po tmě. Rozsvěcet se nám moc nechtělo, ale občas jsme to udělali. Hlavni vzpomínky vraceli malé záchodky a vůbec v?e bylo, tak malé kdy? si na to člověk vzpomene, tak mu to ve vzpomínkách příde v?e normální, ale to je jen důsledek toho,

?e ka?dý byl jednou dítě. Nic není na tom, ka?dý někdy udělá chybu, které lituje nebo ne, ale v ka?dém případě najde ponaučení do budoucna.

Sg-Land

Sg-Game StarGate-Game

VSD Ve Stínu Draků

NaR Nadace a Ří?e

AOEX Age of Expansion

Sg-Kronika

SGWG StarGate WebGame

BKC BOJ O KORUNU ČESKOU

DO Duna-Online

WG WebGame

SG-RTG STARGATE RETURN OF THE GOD